Mgr. Kateřina Tučková, Ph.D.

spisovatelka, historička umění, kurátorka a dramatička

Narozena: 31. října 1980, Brno

Kateřina Tučková není pouze spisovatelka, ale také historička umění a kurátorka. Dětství prožila v Moutnici a v Kuřimi, po maturitě na gymnáziu ve svém rodišti vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně dějiny umění a bohemistiku; roku 2014 úspěšně ukončila doktorská studia. Profesionálně se věnuje zejména poválečnému a dále současnému umění, několik let vedla brněnskou galerii ARSkontakt a pořádala celostátní konference mladých výtvarných tvůrců. Čtyři roky byla též programovou ředitelkou multižánrového kulturního festivalu Meeting Brno. Také překládá a píše divadelní hry, publikuje však i filologické a kunsthistorické práce, například studii o díle prozaičky Věry Sládkové (2009) nebo stati o malířích Radimu Malátovi a Michaelu Rittsteinovi. Je laureátkou významných literárních cen: získala kupříkladu Cenu Josefa Škvoreckého, Cenu čtenářů České knihy, cenu čtenářů Kosmas v rámci Magnesia Litera nebo též Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva.

Po vydání prozaické prvotiny, psychologické novely Montespaniáda (2006) pracovala Tučková několik let na dokumentárním románu o tzv. brněnském pochodu smrti v květnu 1945 s názvem Vyhnání Gerty Schnirch (2009), později představený i jako e-kniha a poté audiokniha. Román se dočkal i divadelní adaptace v HaDivadle. Tři roky na to vydala knihu, která měla nesmírný čtenářský ohlas: faktograficky laděný román Žítkovské bohyně (2012), v němž se zaměřila na převážně tragické osudy vesnických léčitelek z oblasti Bílých Karpat, tzv. bohyň, politicky pronásledovaných po roce 1948. Minulosti rodného kraje se autorka věnovala i v knize Fabrika (2014), popisující životní peripetie jednoho z nejvýznamnějších textilních baronů a i historii tzv. moravského Manchesteru. Ve své připravované, opět retrospektivně zaměřené próze Bílá Voda se Kateřina Tučková zabývá palčivým problémem brutální internace klášterních řeholnic na začátku 50. let minulého věku.